Anotace

Vyprávění mladičké dívky Milady začíná koncem třicátých let minulého století, kdy plasticky líčí atmosféru v Brně a okolí. Dějem prostupuje vroucí a čistý cit mezi židovským chlapcem Juliem a dívkou. Už v tomto raném věku se shledává s rasismem v řadě jeho odporných podob. Neopouští svého přítele, ani když je vězněn. Po nějaké době je totiž Julius s dalšími židovskými vězni přeložen z koncentračního tábora Terezín na práci do dolu Kukla v Oslavanech u Brna (v současnosti Zábavní park Permonium), což umožňuje opětovné setkávání i společný ilegální boj.
Napínavé drama je plné romantického vztahu, zapeklitých i vtipných situací, odvahy až drzosti vůči německým okupantům. Vnímavý čtenář dostane přímo transfúzi horoucího citu a mladistvé odvahy k životu. Podle slibu, který dívka Juliovi a židovským kamarádům ve válce dala, jsou zde popsány jejich osudy, nezdolný vzdor proti okupaci, sabotáže, naděje, touhy, obavy… Skutečný historický příběh je dalším kamínkem do mozaiky současného obecného povědomí o životě Židů na Moravě. Obsahuje poprvé zveřejněné fotografie a četné dopisy židovského chlapce Julia s melancholickým humorem, s kresbami i plánky dolu Kukla, z let 1942 a 43, v době, kdy byl vězeň v ochranné vazbě, dopisnice z koncentračních táborů a další dobové doklady uchovávané v domácím archivu již 77 let.
Svědectví popisovaných událostí vypráví o specifickém prostředí Brna, kde se v různých spletitých životních situacích setkávají lidé sice původem různých národností česko-německo-židovských, přesto však chováním a okolnostmi osudově spojováni a sobě nápomocni. Několik vyprávěcích rovin vytváří jedinečný obsahový prostor. Autorka s nelíčenou citovou vroucností i důvtipem, zdařilým způsobem rozepsala a sestavila do ucelené knižní podoby autentické vzpomínky své matky Milady Gramerové, odbojářky a válečné veteránky.
Část děje se odehrává na Valašsku, v oblasti Velkých a Malých Karlovic, se statečnými pomocníky partyzánů Jána Ušiaka, s Oldřichem Kyslingerem, Miladou a Vlastou Gramerovou a Bohumilem Jakešem, viz encyklopedie.brna. Záštitu nad vydáním knihy poskytli hejtman Jihomoravského kraje a nad propagací primátorka města Brna, finančně přispěl Nadační fond obětem holocaustu, spolek SOLITON-team a městská část Brno-střed.