Ohlasy

Vaše ohlasy na knihu. Další větší recenze najdete v rubrice Blog.

6 komentářů u „Ohlasy

  1. Moc děkuji kamarádce Evě za tuto knihu. Nejsem literární kritik, abych si mohla dovolit psát recenzi. Mohu jen napsat, že kniha je výjimečná svou autentičností, kterou mě zavedla do nedávné historie, která se odehrává na pozadí míst – nám dobře známých- Brno a okolí. Do hrůz, které se kolem odehrávají je zasazen krásný příběh lásky Julka a Milady.
    Takže ještě jednou dík
    Dalila – rodinná přítelkyně

  2. Od začátku mě tento živý dramaticky příběh upoutal ke čtení… Je vylíčen in natur, tak jak život tenkrát mladí lidé žili. Je zde vystižena atmosféra Brna, Oslavan a Ivančic za I. republiky a za války. Tak, jak se zde žilo.
    Jsem překvapena krásnými dopisy židovského chlapce Julia své milé dívce, kde vyjadřuje pocity, naději. I v tomto drsném období se nevzdávají a společně bojují podle svých možností za svobodu a život. Je to smutný příběh, plný vroucí lásky mladých lidí, přesto napsaný i s vtipem a humorem.
    Kniha mi připomíná Deník Anne Frankové a to hlavně kvůli mimořádným dopisům Julia, které jsou v knize dobře k přečtení.

  3. Knihu jsem přečetla se zaujetím.Je dobře napsaná, se zajímavým dějem. Odvaha, kterou mladí lidé tehdy měli je obdivuhodná. Platonická láska, která takovou dobu vydržela, ale nikdy nebyla naplněná je smutným vyústěním války.
    Asi si ani neuvědomovali nebezpečí, které mohlo následovat. Smrt!
    Tento příběh je pro mne o to zajímavější, že jsem některé osoby znala. Rovněž Brno,Ivančice, Oslavany mi nejsou neznámé.
    Nikdy by se něco takového nemělo opakovat.Každý člověk, ať je jakékoliv národnosti si zaslouží trochu štěstí.

  4. Dobrý den, paní Evo,
    tak jsem si už přečetl Vaši knihu a nutno dodat – klobouk dolů!!! Je to nesmírně cenné svědectví dané doby,
    dokonce přímo z Vaší vlastní rodiny,
    kdy se opravdu tříbily charaktery lidí. Velmi rychle padala přetvářka a na povrch vyplavaly skutečné
    vlastnosti jedinců. Bohužel, válečná doba Vaší mámě
    i její sestře vzala ty nejkrásnější léta života a navíc i poznamenala jejich srdce…
    Já už se s podobnými osudy setkal, jak sám mám ve sbírce mnoho bot po židovských výrobcích obuvi před
    rokem 1939, jejich osudy by rovněž vydaly za knihu
    a i zde by to rozhodně nebylo jednoduché ani nikterak veselé čtení. Mnoho skutečných hrdinů odboje
    nastavovalo denně krk, aby nacistům dávali najevo,
    kdo že j v naší zemi doma a že brzy pomažou i s tím jejich rakouským frajtrem s knírkem pěkně tam, kam
    patří. I bylo tomu tak.
    Čas nelze vrátit, rány v srdcích mladých dívek se možná časem částečně zacelily, ale vzpomínky na padlé
    lásky či kamarády je provázely celý život
    a o tom je i Vaše kniha. Je mi ctí, že mám ve své sbírce boty, které vyrobil Váš dědeček a nosily je Vaše máma
    a teta. Kniha k nim patří a myslím,
    že s nimi tvoří nedílný celek.
    Pokud bych botky vystavoval a nebo o nich měl přednášku, rozhodně kniha bude vedle nich. Každý národ
    má své hrdiny. Jména některých z nich známe,
    jiných jsou vytesána na pomnících, ale mnoho, ba i zástupy dnes již téměř bezejmenných a často i skoro
    zapomenutých na uznání teprve čekají.
    Vaše kniha je počinem, který svým způsobem zosobňuje i pro mladší generace dobu, kdy svoboda nebyla
    samozřejmostí a bylo nutné za ni tvrdě budovat.
    Nu … a pak přišel únor 1948 a hnědou totalitu vystřídala jiná…
    Paní Evo, díky za skvělou knihu, Vaše práce nebyla vykonána nadarmo.
    Váš čtenář
    Lubor O.

  5. Dnes jsem docetla tuto unikatni knihu od pani Evy N. a musim rict, ze me velmi mile potesilo jak se kniha vyborne cte, nejen pro svuj velmi osobity, chytlavy dej, ale i udivujici detaily pribehu. Pani Eva je bajecna spisovatelka! Je to uzasne cteni a jsem velmi vdecna za toto blizsi poznani rodiny Gramerovych a jejich blizkych… Pri pomysleni ze slo o skutecnost mi je z toho vseho sice tezko a uzko, ale je to nadherny, strastiplny dej nejen o strachu a lasce!👏

  6. Milá Evo,
    tak se mi dnes podařilo skoro nemožné – vstřebat všech 291 stran Tvého zcela výjimečného počinu.
    Jen těžko se na takové prožitky, sepsané a vydané vzpomínky, hledají slova, kterými bych měla a chtěla na zcela nevídaný, statečný životní osud Tvé maminky při vědomí jejích tehdy 14-21 let reagovat.
    Jsem Ti moc vděčná, že jsem se k “Bráně do nebe” Tvým jedinečným a obdivuhodným přičiněním vůbec dostala.
    Jak jsi již jistě postřehla, že krutost válečných let dopadla i na rodinu mé maminky (*1927). Mnohé Tebou zachycené události se tak promítaly i do mého povědomí. Je to stále i po těch víc jak 75 letech silné téma, které nesmí zapadnout a ti, kteří toto statečně žili – padli či přežili – nesmí být zapomenuti.
    S díky a hlubokým obdivem Hela*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *